AIKI sestry

15628713_1738275539826079_1809167627_o

Seminář s panem Mlynárem v Boskovicích

Endo sensei na jednom ze svých seminářů řekl, že když aikidista dosáhne určitého stupně, zpravidla shodanu, měl by si vybrat kromě vlastního senseje, který ho pravidelně učí i nějakého dalšího světového učitele, jehož semináře začne navštěvovat. Časový horizont k tomuto důležitému rozhodnutí datoval klidně i deseti lety. Lucie toto doporučení (prozatím) učinila již po roce a půl praktikování aikida a je jím jednoznačně Pan Mlynár. Proto se vydala na jeho seminář do Boskovic, kde se rozhodla dokonce absolvovat i zkoušky na třetí kyu a díky určité benevolenci, chápavosti a úžasnosti hlavního zkušebního komisaře 3. kyu dostala.

Před seminářem bylo potřeba uskutečnit velké seznámení Blahaje Williho Wanka alias Vilíka s Ferem, Edím a Sunem Rockem. (Teď mi došlo, že jsem ho zapomněla seznámit s tou vaší revivalovou kytkou). Všichni se seznámili a byli šťastni (přestože jsou to vlastně věci), že mohou spolu vyrazit na úžasný seminář. Cesta poměrně rychle utekla, na benzínové pumpě David vyšetřil Lucii – igelitovou rukavicí a Satan Thee uštědřil pár pohlazení – igelitovou rukavicí a pak jsme všem okolním řidičům ukazovali, co si o nich myslíme – igelitovou rukavicí.

15556188_1738272333159733_1740029622_o

Aby nám cesta utíkala ještě rychleji a radostněji, poslouchali jsem rádio RockZone, kde měli zrovna transvestické okénko a hráli písničky pouze o tranvestitech. Tu nejkrásnější zpíval Eric Clapton. A byla o tom, jak se transvestita připravuje na večírek a moc mu to sluší. Pod článkem dávám odkaz na tento hudební skvost.

Po příjezdu do Boskovic jsme zašli do naší oblíbené vyhlášené restaurace a naštěstí jsme, díky Robertovi, měli i rezervé. Lucie se Satanem dostali skvělý nápad pít před spaním černý čaj s rumem. Hodně černého čaje s rumem. David dostal také skvělý nápad jíst hodně černého pepře s masem. Na všech jmenovaných to zanechalo krátké či déle trvající obtíže. Někdo nemohl spát a někdo musel neustále srá…

Večer jsme ukončili poměrně brzy, jelikož jsme zodpovědní aikidisté a přesunuli se do tělocvičny. A někdo tedy do hotelu! Když jsme přišli do dojo, tak se zde David nechal zvěčnit s Brankou z Chodby.

15555312_1738272813159685_625122556_o

Lucie, jak už bývá jejím zvykem, šla spát nejpozději z důvodů přípravy ke spánku. Chtěla bych upozornit a jednou o tom napíši samostatný článek v rubrice Lucie radí, že každá žena, i ta, která spí v divočině nebo na tatami, to je jedno, by se měla před uložením do divočiny nebo na tatami, to je jedno, dvoufázově odlíčit, hydratovat pleť a okolí očí, pročesat vlasy, prokapat oči, obléci se do čistého a voňavého spacího úboru, který by měl být sladěný,… atd. Když se Lucie po dvou hodinách od příchodu do dojo také ukládala ke spánku, stal se zázrak! Zbyla na ní měkká matrace! Nikdy nezbyde měkká matrace na toho, kdo přijde poslední, ale prostě osud to chtěl. Lucie si krásně lehla a chtěla strašně krásně spát, ale pro velký objem černých čajů vypitých za večer to nějak nešlo. Tak začala přemýšlet o zkouškách, které ji nadcházejícího dne čekají. Teprve teď si plně uvědomila, že je tu dost Slováků, kteří také budou skládat zkoušky, že zkušební komisař je také Slovák a tak si v telefonu vygooglila priatelia aikida, podívala se na slovenské standardy pro zkoušky na třetí kyu a potom omdlela.

Ráno se probudila poměrně brzy s dosti skleslou náladou, která se s ní bohužel táhla celý den. Šla se projít s Čakym a Ivánečkem na čerstvý vzduch. Došli až nahoru k hradu, kde měl pro ní Ivan připravenou interaktivní hádankovou hru a to má Lucie strašně ráda, protože Ivan vždycky vymýšlí skvělé hádanky, třeba co znamená tisícka nad ricí a vždycky nechá Lucii, aby na to sama přišla…

15591932_1738272916493008_1223224582_n

Když jsem sešli do města, tak jsme potkali Dadíska, koupili si vánoční párek v rohlíku na místních vánočních trzích a šli do dojo, kde všichni nedočkavě vyhlíželi pana Mlynára. A pak přijel a země se zachvěla.

Byl samozřejmě zase naprosto úžasný! Lucie se nadopovala dvojkombinací analgetik, kvůli bolavému rameni, aby mohla být na takhle skvělým semináři přítomna a dobře udělala. Dozvěděla se zase tolik důležitých věcí! Bohužel nebyla schopna zapamatovat si všechny skvělé matafory zdokonalující její Aikido, ale v paměti jí utkvělo, že v žádným případě nesmí, dovolila bych si citovat: “Byť pri Aikide zhrbená, pretože potom vyzerá, ako pretekár na plaveckých pretekoch…”. Tedy měla trošku problém se slovem pretekár, zvlášť, když to v té větě bylo dvakrát, ale naštěstí byl vedle ní zrovna Rado, který jí vše osvětlil a díky jeho vysvětlení byla schopna tuto velkou aikidistickou myšlenku uchopit.

Zkrátka celý dopolední seminář se vedl ve velice krásném a přátelském duchu, dokonce se pan Mlynár natolik odvázal, že chtěl v jednu chvíli po nebohém Ivanovi, aby prirážal…

Dopolední seminář utekl jako voda a šlo se na oběd. Lucie s Dadískem a Ivánečkem našli naprosto epésní restauraci a rozhodli se, že už nikdy v Boskovicích nebudou jíst nikde jinde. Cokoliv si tam dali úplně lahodilo jejich chuťovým buňkám. A Lucie se na tomto semináři rozhodla, že si bude už navždy objednávat to, co David, protože mu jeho jídlo vždycky závidí. Tedy s výjimkou pepřové omáčky z předešlého večera. Tu a ani komplikace z ní nastalé mu tedy nezáviděla.

15644952_1738273043159662_2124788601_n      15631109_1738273446492955_1813048309_o

Když jsme dojedli a když Davídek udělal, co potřeboval, šli jsem zpět do dojo. V Lucii se začínala stupňovat nervozita ze zkoušek a aby jí Ivan aspoň trochu ulevil, po té co jí jenom vystresoval, ukázal jí v telefonu, jaké boty nosil Jánošík, což je dobré vědět.

15608434_1738274136492886_63585766_o

A také nám ukázal, že občas dokáže být strašně roztomilý. (Jeho pes)

15631515_1738274126492887_2126026244_o

Odpolední seminář byl zase naprosto skvostný. Pan Mlynár se rozhodl, že nás na tomto semináři mimo jiné naučí randori. Chtěl, abychom boj s více útočníky prováděli pomalým plynulým tempem a nebyl by to on, kdyby nám k tomu nedal zase spoustu mnemotechnických pomůcek. Takže jsem při tom neměli: “Behať ako bulteriér za loptou” a při šomenu jsme neměli: “Útočiť zbrklo, pretože potom vyzeráme ako Iveta, keď niekoho masíruje.”

Lucie měla tu čest být ve čtveřici s Davidem, Ivanem a malým Matěm. A byl to naprosto neopakovatelný zážitek. Díky malému Maťovi Lucie i David, kteří se něčeho podobného účastnili snad poprvé, pochopili spoustu věcí, protože boj doprovázel ještě zvukovými efekty, které zněly nějak takto: Útoč do piče, tam stojíte, ruky niekde v piči za chrbtom. Útooooččč!!!!

Hodina skončila a byly tu zkoušky. Lucie si přisedla k Thee a Radovi a řekla jim, že tady tahle chvíli bude sedět s nimi a Rado to glosoval větou: Přestože si teď tady s námi, na zkouškách budeš stejně sama. Nicméně byl tak hodný a ještě těsně před zkouškami nám ukázal některé věci, o které jsem ho poprosila, hlavně Sumi otoshi,  za což mu velice děkuji. A Thee taky. Hlavně za Kokyu nage z Ushiro ryote dori.

Na zkouškách si naprosto nejúžasněji vedl Dadísek, ale o tom nebylo žádných pochyb. Pan Mlynár ho zkoušel z věcí, na které nebyl vůbec připraven a on to tak krásně dával. Když mu něco náhodou nešlo, tak to odkoukal vedle od Danky, (které tímto gratulujeme ke složení zkoušek) a ještě dostal od Pana Mlynára výtku, že to měl odkoukat dřív, že už ztrácel trpělivost. Lucie zatím jako jeho uke umírala a v duchu si říkala, když David dostává tohle, co asi dostane ona… Nejkrásnější moment byl, když pan Mlynár ohlásil spolukomisařům, že už mu dochází nápady, ať mu podaj ty slavný český standardy, a přečetl: Shomen uchi sankyo… pak se zarazil a řekl a nebo víte co, uchi kaiten sankyo. Ale i s tím si David poradil a přímo vybojoval čtvrté kyu. Pak šla na řadu AIKIsestra Lucie a určitě byla taky trochu šikovná. Něco jí nešlo a něco jí šlo, nicméně třetí kyu dostala a považuje je za zatím nejkrásnější zkoušky, které skládala. Malý Maťo Lucii velice podpořil, když se druhý den ptal, jestli zkoušku dala a na kladnou odpověď se vyjádřil slovy, že ten Mlynár fakt vyměkl.

15577512_1738279386492361_485752545_n        15571300_1738279479825685_2000144542_n

A pak se šlo oslavovat. Thea s Radem našli příjemnou hospůdku, kde jsem hráli naší oblíbenou hru na dochucování piva různými přípravky, jako sojovou omáčkou nebo olivovým olejem. Nejvíce se tato hra líbila Viktorovi, který chvílemi ani nevěděl, že ji hraje. Také zde Pan Mlynár diagnostikoval obtíže Aikisestřiného ramena a kdyby na tom ještě chvíli pracoval, tak by ho snad i uzdravil.

Lucie byla po celém dni tak moc unavená, že musela jít spát dřív. Přišla do dojo a tak jak byla si rovnou lehla. Nicméně i přesto by chtěla upozornit, že každá žena, i ta, která spí v divočině nebo na tatami, to je jedno, by se měla před uložením do divočiny nebo na tatami, to je jedno, dvoufázově odlíčit, hydratovat pleť a okolí očí, pročesat vlasy, prokapat oči, obléci se do čistého a voňavého spícího úboru, který by měl být sladěný,… Ale někdy to prostě nejde. Když přišel zbytek osazenstva, tak šel Dadísek Lucii vzbudit, ale prý na to neměl srdce, tak ji jen vyfotil.

15595833_1738293936490906_1405541887_o

Ráno se David vzbudil při okružní cestě po dojo a moc se mu tento způsob probuzení líbil. Závan čerstvého vzduchu při projížďce po tatami ho krásně probral do svěžího rána, ve kterém mu vůbec nebylo špatně a už přemýšlel, co by si koupil dobrého k snídani. Lucie mu dělala doprovod do samoobsluhy, kde si vybrala, na co měla chuť a David zase z čeho se nepobleje. David na ranní procházce našel kus ledu a trval na vánoční fotce, která se myslím obzvláště vyvedla.

15608429_1738274823159484_366012792_o

Cvičení bylo zase rozkošné. Útok byl yokomen a z toho všechny možné techniky. Všechna naše zvířata to z povzdálí pozorovala a Iveta nám ukázala svůj nový outfit na cvičení a musím uznat, že je skutečně originální.

15644874_1738272963159670_872389143_n          15592426_1738275036492796_1825575630_n

Po přestávce si Lucie zašla do sauny a David na záchod. Po té jsme poděkovali Panu Mlynárovi za nádherný seminář a úžasné zkoušky a začali odpočítávat dny do jeho zimní školy. Bylo to přesně 24 dnů. Teď už jen 18.

Na oběd jsme vzali Theu a Rada, Ivet a Anku do té restaurace, kterou jsme včera objevili a strašně, ale strašně moc jsem se přejedli.

Cestu domů jsme vůbec nezáviděli naší Thee. Ivan ten jenom řídil, to je v pohodě. Ale Thea, ta celou dobu musela řešit dvě vraždy a to není vůbec záviděnihodná úloha. Kam se na to hrabe úloha řidiče… Děkuji, žes mě hodil domů Ivane.

 

Bylo to krásné! Velký dík panu Mlynárovi!

–L–

Lucie • December 17, 2016


Previous Post

Next Post