AIKI sestry

18789806_1832861623700803_412700192_o

Úžasný seminář Pana Mlynára v Boskovicích

No takže na panu Mlynárovi to bylo zase naprosto echtovní!!! Já prostě tu jeho výuku zbožňuju. Připravil si pro nás spoutu skvělých typů a tríčků a bylo až neskutečné, jak to bylo skvělé!! Kdybych nemohla bydlet v Praze, tak se snad odstěhuju do Žiliny a  budu na každém jeho tréninku. 

Cestou tam nastala jenom jedna taková komplikace, kterou bylo, že nám nějak Thea nebyla sto vstát. To mohl David s Lucií, kteří přijeli jednou v životě včas, zvonit a klepat a možná v návalu emocí i bouchat na dveře jak chtěli, ale nebylo jim to nic platné. Když Satan, který byl pro auto konečně přišel, vpustil oba dovnitř a Lucie měla tu čest, stále v návalu emocí, Theu láskyplně vzbudit tím, že jí vzala peřinu. Pak udělala Lucie Dadískovi čaj, který ho ale moc neuspokojil, proto si Dadí při nejbližší zastávce objednal jiný čaj. Takový speciální,  který byl vylouhovaný z rybího chvostu. Lucie samozřejmě nemohla tušit, že čaj z ryby je jeho nejoblíbenější.

Thea byla velice prozíravá a možná tušila, že se večer před seminářem trochu unaví a ráno se jí nebude chtít balit, tudíž si napsala seznam věcí, které nesmí zapomenout. A byly tam takové věci, jako rtěnka, řasenka, kimono… no a rtěnku i řasenku měla.

Ale s kimonem, které není pro seminář Aikida nutně důležitá věc, to vymyslela strašně fikaně a Lucie si řekla, že takhle to chce také dělat. Poprosila Satana, který měl dvě a Viktora, aby jí kimono zapůjčili a náhle se Thee sešla dvě gi a ona pokaždé, narozdíl od pánů, mohla cvičit v suchém, krásném, čistém a voňavém úboru. Možná, že od doby, co si Thea nechává říkat sensej Theo má i podobné manýry a když jede na seminář, co na tom, že pouze jako řadový cvičenec, nechává si gi vozit a připravovat. Možná štěstí, že se v přípravě čistého gi sensej Theo nespoléhala na pana Mlynára, protože z kuloárů je známo, že pan Mlynár má s přípravou kimon pro senseie občas trochu problém…

Po cestě na seminář byla potřeba se různě občerstvovat na každé druhé benzínce a v KFC a McDonaldu, plus samozřejmě D1, takže se stalo, že jsme na seminář dorazili trošku později. Pan Mlynár měl radost, že jsme vůbec dorazili a šel nás během tréninku přivítat. Všechny nás láskyplně objal a Ivanovi nasadil Nikyo

18789151_1832861637034135_940071806_o    18789213_1832870947033204_68961026_o

Samotný seminář byl neskutečně úžasný! První útok byl shonem a z toho jsem delali Nikyo a Yonkyo a taky takový boží Kokyu nage, kde Maťo demonstroval důlěžitost držení kontaktu, jak pro provedení samotné techniky, tak pro bezpečnost ukeho. AIKIsestra Lucie to poprvé v životě plně pochopila, když cvičila s mladým klučinou praktikujícím Aikido chvíli. Chlapec měl všechno na háku, používal přesně takové věty, jako Lucie ještě před půl rokem, jako: To je divný a to nefunguje. Vůbec tam Lucii nepadal a ona ho ani neměla jak sejmout. Pak přišel pan Mlynár, chtěl s ním zacvičit a chlapec znovu pustil kontakt a dostal dvě varovné rány do břicha a níž… a pak už nikdy kontakt nepustil a AIKIsestra díky této demonstraci pochopila snad všechno včetně řádu vesmíru a tak. Nicméně o tom, jak pan Mlynár umí pomáhat žákům rychle chápat určité principy bojového umění věděla velice dobře z vyprávění Ivana, který někdy při slabé chvilce propadne sentimentalizmu a líčí své aikidistické začátky u tohoto učitele. Vždy se mu při tomto vypravování, zřejmě dojetím, zalijí oči slzami. Časem si však pan Mlynár ke svým skalním studentům vypracuje naprosto odlišný vztah, na bázi oboustranného respektu a harmonie. To už se pak na tatami nebojuje ale prirážá. Tento vztah musí být prověřen časem a společnou snahou, a proto toto privilegium může čerpat zatím jen Satan.

Dalším útokem bylo Ryote dori a z něho například Tenchi nage. Lucie tuto techniku cvičila už milionkrát, ale nikdy nevěděla co se vstupem a tady měla poprvé pocit, že vysvětlení vstupu trochu chápe. Ale samozřejmě není se nad čím podivovat, kdyby tento učitel neuměl tak dobře vysvětlovat, tak by nepatřil mezi nejuznávanější senseje Aikisestry. Nelze opomenout, že nám kromě ran (které, ale ženám nedavá) rozdal i spoustu dobrých rad. Za všechny bych jmenovala jednu nejdůležitější, kterou je… jakoby ono je to jasný jako facka, ale člověku to prostě nedojde hned… ale je potřeba si uvědomit, že při Ude garami nikdy, opakuju nikdy nesmíme partnerovu ruku držet ako mŕtve bábätko.

A taky nám pan Mlynár řekl, což si myslím, že asi patřilo spíše zástupcům mužské populace na semináři, že si nikdy nesmí strkat kolík do jedoucího kola. Že prý je to stejné, jako když se při Katate ryote dori přestnou hýbat a spadnou na hlavu.

Na oběd se šlo do našeho oblíbeného podniku, kde jsme se skvěle najedli, protože si Lucie dala to, co David a už nikdy jinak. Potom nastala chvíle, na kterou se Lucie těšila nejvíc a to, až si dá nejúžasnějšího indiánka, krerého kdy jedla a vlastně kvůli kterému bývá občas život v Boskovicích snesitelnější. Ale podlý Ivan jí nedopřál si ho v klidu vychutnat a místo toho jí ho rozblemcal po obličeji. 

18789878_1832861500367482_826012466_o

Také jsem viděli maturitní tablo našeho úžasného Viktora, který byl na něm ze všech nejkrásnější a všichni mu moc gratulujeme k úspěšnému zvládnutí maturitní zkoušky, která se konala hned druhý den po semináři. A také mu chceme vyjádřit pochvalu, že se místo učení věnoval o svaťáku něčemu smyslupnějšímu, čímž je Aikido a posezení s přáteli do pozdních hodin.

18818251_1832861507034148_751450890_o      18789591_1832861547034144_1252323720_o

Odpoledne byl útok Kata dori a skvělý vstup, kdy se ruce toriho mohly dostat až do obličeje ukeho. Nebo nemusely, když se uke dobře pohnul. Ale například Ivan se doře pohnul a ruce pana Mlynára se stejně dostaly do jeho obličeje a poměrně dlouho tam setrvávaly. Lucie to pozorovala jen periférně, protože cvičila vedle ve dvojici a z cvičení ji vyrušil Ivanův nářek, který zněl nějak jako: Prečo, prečo preeečooooo???!!!??? Na což mu pan Mlynár s vážnou tváří odpověděl: “Pretože som ťa dlho nevidel.”

Také jsem dělali nádherný, ale fakt nádherný Kokyu nage a Lucii strašně nešlo. A zrovna byla s Ivanem a ten byl tak trpělivý, jako ještě nikdy v životě a snažil se Lucii všemožně pomoci to pochopit. Takhle hodného ho ještě nezažila. Škoda, že mu to nevydrželo do druhého dne.

Až na tuto techniku měla Lucie pocit, že jí všechno jde, nic jí po dlouhé době nebolelo a zažívala úžasný aikidistický progres každou sekundou, každou technikou a každým pohybem. Dokonce se ji při cvičení s Radem, kterému aikidisticky důvěřuje, podařilo při Ikkyo asi tak z jedné tisíciny zalehnou na druhé rameno jako Thea. 

Večer se šlo do milé hospůdky, kde Lucie pila čaj s rumem (hodně čaju s rumem), páč byla nachlazená. A taky měla trochu nedobré jídlo, protože si nedala to, co David. Jo a taky jí tam David řízl do nohy. 

18788963_1832861530367479_1415509314_o

Druhý den hned po probuzení chtěl Ivan vědět, kam dala Thea jeho gi, aby v něm mohl cvčit a být v suchu. Lucie řekla, že kamarádku nikdy neprozradí a radši dala sama sobě pěstí, než aby ji práskla. Takže se Lucie probudila do velmi krvavého rána. 

Do toho měla pocit obrovského aikidistického regresu, nic jí nešlo a všechny techniky dělala divně. A vůbec netušila, kam se poděla někdejší aikidistická sláva, kterou pociťovala myslím včera. A hlavně jí asi třicet let trvalo něco pochopit. Pan Mlynár nás učil dobře časovat Nikyo a to bylo skvélé! Lucie to teda pochopila až po skončení senimáře, protože ten den ztratila hodně krve (kvuli Ivanovi) a všechny věci chápala pomaleji.

A Satan si taky ten den řekl, že by bylo fajn utýrat Aikisestru a Dadíska k smrti a tak si je střídal. A oba vždycky chtěli po cvičení s ním vypustit duši. Satan se ten den neštítil žádných podlých věcí. Dokonce ani dělání žáby z AIKIsestry!

Po skončení semináře se Lucie hojně zapojovala do uklízení tatami a kdyby tam nebyla, tak snad není uklizeno doteď.

18788755_1832876350365997_662818799_n

Na závěr jsme si zašli se sensejem na dobrý oběd a pak se jelo domů.

18817989_1832861527034146_1670449396_o

Thea s Davídkem mají velice dobře vyvinuté umělecké střevo, proto na benzínové pumpě z vajglů! vytvořili neuvěřitelné dílo mladé ostýchavé lasky dvou krasných lidí.

18789332_1832861543700811_177613842_o    18818148_1832861503700815_939366088_o

V autě byla potřeba ještě potrénovat jak jdou dny v týdnu a shodli jsem se na tom, že nejsme vůbec rádi, že po tak krásném víkendu přijde zase průčelí.

Jo a Ivan ještě vytvořil pro AIKIsestru hrkalku a ona si mohla hrkat celou cestu až domů.

 

Velký dík panu Mlynárovi, protože jeho semináře nemají ve skvělosti obdoby!



Poznámka pod čarou:

V Boskovickém dožo se stala naprosto nehorázná věc. V dámských šatnách stále není zrdcadlo a to i přes opakované roční upozorňování Aikisestry. Ale co hůř! Panská šatna prošla renovací a oproti damské šatně, kde jsem, znovu opakuji, napočítala zrdcadel nula, tak v pánské šatně je zrdcadel ŠEST!! Šest zrdcadel! Vůbec jsem si nemyslela, že se něčeho takového někdy dožiji.

Na fotce můžete vidět jednu stranu pánské umývárny se třemi zrdcadly, v jendnom z nichž se odráží dvě zrdcadla, v jednom z nichž se odráží zrdcadlo.

18816015_1832878797032419_49930216_n

Lucie • May 29, 2017


Previous Post

Next Post